Máte nějaký zaručený tip, který vás donutí se zvednout a jít si zaběhat? A kdy nejraději běháte? Ráno? Večer?
Posloucháte při běhu hudbu nebo raději nasloucháte zvukům přírody?
Jaké vyhledáváte prostředí? Les, polní cesty, nebo je vám to jedno?
Běháte raději sami nebo potřebujete parťáka?
Těch otázek je asi spousta, stejně tak jako možností. Ale zásadní je se rozběhnout, prostě se sebrat, obléct a vyrazit.
Osobně nejraději běhám ráno, a to o víkendu, ve všední den to ráno z časových možností nezvládám. Problém je, že víkend je jediný čas, kdy si mám možnost přispat a takové poválení v peřinách je hodně lákavé.
Ranní běh mám nejradši proto, protože mě to skvěle nastartuje na celý den, a hlavně je všude klid, většinou nikoho nepotkám.
Vybírám si lesní, polní cesty, cyklostezky někdy musím část cesty běžet po silnici a různě měním trasy.
Mnoho lidí si myslí, že jsem takový sportovní nadšenec, že mi nedělá problém ráno vyskočit z postele a jít si zaběhat.
A asi spoustě lidem vezmu iluze. Opravdu se ráno nevzbudím s tím, že vyskočím s radostí z postele, rychlostí blesku se obléknu do běžeckého, nazuju boty a s úsměvem od ucha k uchu vyběhnu do mrazivého, chladného nebo i někdy deštivého rána.
Tak to opravdu ne.
Kolikrát se stane, že se musím hodně přemlouvat, abych vylezla a moje líné já vede dialog s mým zodpovědnějším já.
Navíc si běh začínám užívat asi tak po půlhodině, co běžím. Pokud se mi naskytne při výběhu nějaký krásný pohled na přírodní scenérii, tak zažívám pocity smyslu života a nemohu se na ty krásy přírody vynadívat.
Ten krásný pocit euforie (díky endorfinům – jak jinak) zažívám samozřejmě po doběhnutí. A pokud se po protáhnutí následně naložím do venkovní ledové vany (každá vteřina se počítá), tak jsem na vrcholu blaha. 😀
Pak teprve přijde ten největší pocit, že jsem to dokázala a že teď už mě během dne nikdo nenaštve.
Dříve jsem běhala se sluchátky, buď jsem tam měla puštěnou hudbu, pěkně rytmickou, abych mohla v rytmu hudby vybíhat všechny kopce,
nebo si stanovila cíl, že než skončí skladba budu na vrcholu. Při studijním období jsem tam měla puštěné materiály ke zkouškám.
To, se přiznám klesla moje rychlost, protože jsem se víc soustředila na mluvené slovo než na samotný běh.
Dneska běhám hlavně bez hudby, jednak lépe vnímám své tělo, správné nášlapy a správnou techniku běhu, ale jednak jsem začala běhat se svým psem. Takže se mi nejenže snížila rychlost, protože během běhu několikrát uklízím jeho přírodní výtvory, když nejsme zrovna v lese, ale také to propojujeme s tréninkem.
Potkáváme tzv. „rušivky“ cizí lidi, psy, ovce, srnky, auta apod. takže k tomu běh přizpůsobujeme.
Nutno podotknout, že pokud bych, ale z většiny společného běhu uměla udržet jeho tempo, tak se mi jistě rychlostní průměr zvýší.
Na závěr se s vámi podělím o pár tipů, jak se odhodlat k rannímu běhu, co funguje mně:
- připravit si věci na běhání už večer;
- nařídit si budík s nějakým veselým a motivačním zvoněním a pokud možno si ho dát, co nejdál od postele – budete muset vstát a třeba se vám nebude chtít už do postele vracet;
- vše dělat automaticky a nepřemýšlet
o tom. Jako robot vstát, obléknout se, nekoukat z okna jaké je počasí, prostě se sebrat a vyběhnout (nedat svému línému já šanci); - těšit se na nějakou dobrou snídani po doběhnutí
- těšit se na studenou venkovní vanu, ale ve většině případech, bude spíš fungovat – těšit se na teplou sprchu 😀
Tak to zkuste, třeba vám to bude fungovat.. 🙂
Při běhu nezapomínejte na správnou obuv a hlavně vzpomeňte na všechny benefity, které běh přináší, bude se vám vybíhat snáz.
A co je důležité: každý kilometr se počítá.
Jsem kondiční a wellness specialistkou. Učím lidi se zdravě hýbat a pomáhám jim na cestě za dlouhodobě fungujícím tělem. Více o mně zde.